Životní změna

20. dubna 2017 v 1:43 | Gábnus
Ahoj,

před dvěma týdny jsem změnil bydliště, a s tím přišlo i jedno zásadní životní rozhodnutí. Stal jsem se vegetarián.

Tato myšlenka byla v mé hlavě dlouhou dobu. Problém byl, že jsem bydlel doma, kde nebylo možné být vegetariánem. Každé jídlo obsahovalo maso. Teď bydlím sám, o jídlo se starám sám, a tak se můžu stravovat, jak chci.

Vše jsem si představoval velice jednoduše. Naučím se vařit, alespoň něco málo a občas si něco koupím. Problém je, že na vaření nemám moc času. Většinou přijdu z práce okolo 7 hodiny a okolo 10 musím jít spát. Nechci zabít volný čas vařením, i kdyby to byla pouhá půlhodina. Proto si jídlo kupuji, což je ale velice složité.

První týden jsem si našel pizzerii při cestě domů, kde měli tři vegetariánská jídla, velice chutná. Po týdnu jsem zjistil, že jsem byl obelhán. Dvě ze tří vegetariánských jídel už nenabízeli a místo toho mi dávali to samé akorát s masem. Musel jsem si tedy najít jiný druh stravy pro večeři. V obchodě, kam chodím každý den, nabízí těstoviny se sýrem a rajčatovou omáčkou. Tento pokrm se stal mou každodenní večeří. Popravdě hlavní součástí večeře, která zahrnuje rovněž jogurt a dva muffiny :-). Zkoušel jsem i další vegetariánská jídla, ale žádná mi nechutnala. Buď byla hodně sladká (kuskus se zeleninou) nebo byla použitá špatně chutnající zelenina. Pokračuji v hledání, doufám, že brzy něco najdu.

Zatím jsem se věnoval večeři, ale co oběd? Ten mám většinou v práci a prakticky pokaždé je to stejné, protože nic jiného na mě nezbývá - Americké brambory se zeleninovým salátem, hroznové víno a malinový minimuffin. Pokud mám volno, což se moc často nestává, většinou pouze jednou týdně, zatím to řeším pokaždé jinak občas vegetariánský burger, občas bageta a občas ty samé těstoviny, které mívám i k večeři.

Upřímně maso mi nechybí. Důvod, který stojí za tímto rozhodnutím, není nějak složitý. Jednoduše mi maso nechutná, a naopak těstoviny, rýži a zeleninu mám rád.

Have a nice day
Gábnus
 

Vstupenky

13. března 2017 v 23:09 | Gábnus
Ahoj,

tento článek věnuji své velké radosti.

V době, kdy jsem věděl, že do Londýna pojedu, jsem zjišťoval, jaké sportovní akce se zde budou konat. Byl jsem nadšený, když jsem zjistil, že zde bude mistrovství světa v atletice. Rozhodl jsem se, že se tam musím podívat alespoň na jeden program. Lístky byly v prodeji, ale já jsem musel šetřit peníze na zdejší pobyt. Proto jsem se rozhodl, že si koupím lístky z první výplaty.

Samozřejmě, že lístky už nebyly v prodeji. Respektive byly v prodeji asi jen příležitostně. Náhodou jsem koukal 9.3 a lístky byly k dispozici. Jenže se museli zaplatit přes kartu, kterou jsem měl v Česku a neaktivovanou. Než jsem jí aktivoval a zjistil všechny informace, které jsem potřeboval, lístky byly opět nedostupné. Tato náhoda mi ale strašně pomohla. Bez toho bych totiž lístky nesehnal ani později.

Teď už jsem tedy vše věděl a čekal na příležitost, která přišla hned další den. Do prodeje šly lístky, které byly vráceny. Na mail mi přišla nabídka, takže jsem si připravil pořadí, na jaké programy bych rád šel. Vybral jsem hlavně dva. První je odpolední program, kdy poběží finále Zuzka Hejnová a Usain Bolt a kvalifikaci budou házet oštěpaři. Druhý program je následující den ráno. Jeho součástí jsou první tři disciplíny desetiboje, mé nejoblíbenější atletické disciplíny.

Prodej začal v 10:00 místního času. Já jsem nemohl dospat, takže jsem byl připraven už v 8:30. Na stránkách bylo příliš mnoho lidí. Když jsem aktualizoval stránku, vyskočila tabulka, že stránka bude načtena za 0 - 30 minut. Všechno bylo v pohodě, dokud mě jedno tohle dlouhé načítání neodhlásilo. Stalo se to v nejhorší možnou chvíli v 9:55. Musel jsem se tedy znovu přihlásit a vyskočila mi tabulka, že akce bude provedena od 30 do 60 minut. Doufal jsem, že na mě za tu dobu lístky zbudou a stalo se. Sehnal jsem lístky na oba programy a velice dobré lístky v sekci B. Pokud jsem to dobře pochopil, jsou lístky premium a pak sekce A - D. Já mám na oba programy lístky v sekci B. Výhled bych měl mít tedy velice luxusní a strašně se těším. Jediným problémem tedy zůstává, abych dostal volno v práci.

Have a nice day
Gábnus

Bankovní účet

13. března 2017 v 22:47 | Gábnus
Ahoj,

vzhledem k tomu, že pracuji. Musel jsem si založit účet vedený u britské banky. Výplatu dostávám každý týden na účet, jiný způsob můj zaměstnavatel nenabízí.

Agentura Czech-us má ve svém manuálu, že účet si lze zařídit až poté, co získáte práci. Není to pravda, jak jsem zjistil. Také se v ní píše, že mimo centrum to ani nemáme zkoušet, protože banky nás odmítnou. Po zkušenostech, které mám s tímto manuálem, tomu nevěřím. V dosahu 10 minut chůze mám k dispozici pobočky snad všech bank. Dal jsem ale na manuál a na radu své šéfové a šel jsem do banky, kterou mám poblíž práce. Respektive tam jsou dvě. Známější pro mě byla banka NatWest, kam jsem zavítal jako první. Po vystání fronty mi paní za přepážkou řekla, že musím být objednaný a objednala mě o týden později. Týden byl pro mě dlouhá doba, proto jsem se rozhodl zkusit štěstí v HSBC. U dveří stál muž, asi jako recepční (po chvilce jsem zjistil, že se jednalo o manažera celý pobočky). Řekl jsem mu, že chci účet, ale potřebuji ho hned a pokud to není možné, tak odcházím. Začal povídat něco o schůzce, ale po mé hrozbě řekl, že mám počkat a domluvil mi schůzku na hned.

Tato schůzka byla poměrně vtipná. Hned první otázka, kterou jsem dostal, byla, zda rozumím anglicky. Zaměstnankyně byla podle jména z Afriky (jméno si nepamatuju), a také měla zvláštní přízvuk a výslovnost, takže jsem nerozuměl ani tomu, co znám. Například telefon nevyslovovala "foun" jak to znám, ale "fon". Naštěstí nebylo potřeba odpovídat, takže jsem jí odkýval, co řekla (i když jsem moc nerozuměl) a po nekonečných 45 minutách jsem šel pracovat.

V Česku jsem si založil účet během zhruba 5 minut se vším všudy. Tady bylo vše dosti zdlouhavé. K založení bankovního účtu jsou potřeba pouze dva doklady totožnosti. Pracovnice vypadala dosti nezkušeně, jako by zakládala účet znovu po pár letech. Podle ročního výdělku banka nabízí různé druhy účtů. Mě zajímal jenom ten můj. Vyšlo to na základní účet, který je určen pro lidi, kteří právě přijeli a práci zatím nemají. Podotýkám, že můj měsíční výdělek je zhruba 38 tisíc korun, a přesto to nestačilo na víc, než na nejhorší účet. Pracovnice vyplnila spoustu kolonek v počítači, já jsem podepsal nějaké papíry a na řadu přišlo internetové bankovnictví. Musel jsem si zvolit několik kontrolních otázek, několik hesel, několik číselných kombinací. Upřímně 90% z toho si nepamatuju, tak doufám, že to nebude potřeba. Dostal jsem krabičku, kam namačkám zvolený pin, potvrdím ho a vyskočí mí 6 čísel, které slouží jako jednorázové heslo pro přihlášení do internetového bankovnictví. Kromě toho musím vyplnit také uživatelské jméno a odpověď na jednu z kontrolních otázek. No nebylo to jednoduché pořád vymýšlet otázky a odpovědi, ale zvládl jsem to a vše je zařízené.

Debetní karta měla přijít o týden později. A tady začala další vtipná situace. Účet mi byl založen, měl jsem uvedenou anglickou adresu, ale protože jsem neměl potvrzení o ubytování (moje agentura ho nedává, radši nechci vědět proč), jako hlavní adresu mám uvedené české bydliště. Dopis, ve kterém mi děkovali za založení účtu, mi přišel na britskou adresu. Karta a pin ale přišly do Česka. To znamená, že mamka musela kartu poslat na mojí britskou adresu, což znamená, že jsem byl dva týdny bez karty. Tudíž jsem nemohl pohybovat s penězi na účtu jinak než přes internetové bankovnictví. Situace se nakonec vyřešila, ale zkomplikovala mi život.

Have a nice day

Gábnus
 


Výpomoc

10. března 2017 v 23:42 | Gábnus
Ahoj,

dnešek měl být krásně na pohodu. Měl jsem pracovat od 8:30 do 16:00. Je čtvrtek, takže lidí jsme moc neočekávali. Jenže změna. Zhruba v 10 za mnou přišla jedna z nadřízených, jestli bych nechtěl jít vypomoct do pobočky v Hyde parku. Tato výpomoc měla trvat od 12 do 8 večer. Takže jsem okolo půl jedenácté opustil svojí práci a směřoval jinam.

Nejprve jsem nemohl pobočku najít. Je umístěna uprostřed Hyde parku. Nakonec se mi to povedlo, ale přišel jsem o pár minut později. Naštěstí to nikomu nevadilo. Po příchod jsem našel manažerku zdejší restaurace, která mě umístila na úklid stolů. Takže jsem celých 6 hodin uklízel stoly. Zavíračka je určená zákazníky. Jak jsem se dozvěděl, v létě se zavírá i v 11 večer. Dnes se s ochlazováním vzduchu snižoval počet lidí v lokálu a tak se zavíralo v 6, kdy jsem také já ukončil svojí činnost

Tato restaurace je asi pětkrát větší než ta, kde pracuju já. Je umístěna na úžasném místě - uprostřed parku u vody. Ale právě kvůli rozloze bych tu pracovat nechtěl. Dnes byl, podle slov zaměstnanců, klidný den. I přes to pracovalo zhruba 20 lidí. U nás, když je klidný den, jako byl dneska, tak pracuje 5 lidí, v pondělí většinou 4. Celkově je u nás daleko větší pohoda, klid a přátelštější atmosféra.

Have a nice day
Gábnus

Pracovní progres

8. března 2017 v 1:56 | Gábnus
Ahoj,
od prvního dne utekli už dva týdny. Dny, kdy jsem pouze uklízel stoly, jsou dávno minulostí.

Po pár dnech v práci jsem se začal učit dělat různé druhy kávy. V nabídce máme: Espresso, Machiatto, Americano, Latte, Mocha, Babychino, Flat White, Hot Chocolate a Cappuchino. Už vím, jak kterou kávu udělat. Problémem je rychlost. Potřebuji spoustu praxe, abych byl rychlejší a možná i lepší než jsem teď. Práci na kávovaru mi vysvětlovali 3 lidé a každý jinak. Musím na to asi přijít sám.

Další na řadu přišla pokladna. Člověk by řekl, že s tím nebude problém. Chyba!!! Opravdu není problém najít a namarkovat vybrané zboží. Problém ale nastává, když vybrané zboží je součástí speciality nebo se produkt nenachází v nabídce (tudíž musím vybrat něco jiného za stejnou cenu). Jak jsem zjistil v pondělí, problémem může být i sleva pro zaměstnance, která je každý den jiná. I tady je potřeba spousta praxe abych pracoval rychleji a netvořila se fronta.

Krátce po pokladně jsem začal také obsluhovat lidi. To znamená, že jsem začal nandavat jídlo na talíř. Tady je pouze jeden problém - zapamatovat si kolik příloh a toppingů patří k určitým jídlům.

Když už zvládám obsluhu zákazníků a všechno, co k tomu patří, na řadu přišlo uzavírání jednotlivých částí. Musí se uzavřít teplá jídla, studená jídla, zákusky a vyčistit kávovar, není na tom nic moc složitého, jen na něco nezapomenout. Na druhé straně, kde se umývá nádobí, je potřeba vypnout myčku a vyčistit filtr (kéž bych byl Ozzákem a neměl čich).

Vraťme se ale na začátek. A začátkem myslím dobu před otvíračkou. V této dvouhodině se musí doplnit všechno, co dochází a připravit jídlo. Příprava jídla je pro mě zatím zapovězená. Kromě snídaňových sendvičů jsem k této práci zatím moc nepřičichnul.

Úkol pro další dny je tedy jasný. Všechno zlepšit, zrychlit, doučit a začít zdokonalovat maličkosti.

Have a nice day
Gábnus

První den

22. února 2017 v 22:54 | Gábnus
Ahoj,

první den v práci už mám několik dnů za sebou, ale dřív jsem neměl sílu napsat článek.

Co k němu napsat. Byl opravdu náročný. Vše začalo v 10 hodin ráno místního času. Manažerka si mě vzala do kanceláře, kde mi všechno vysvětlila. Já vypsal a podepsal spoustu papírů a společně jsme se odebrali na místo činu. V 11 hodin mi začal nový pracovní život. Dělal jsem víceméně to samé, jako při zkušební směně - uklízel jsem stoly, myl jsem nádobí, balil jsem košíčky a podobně.

Zhruba ve 14 hodin jsem byl poslán na oběd, který jsem si vybral z naší nabídky. Pro vaší informaci se jednalo o zeleninový salát, který v Londýně obědvám prakticky každý den od příjezdu (opravdu mám hodně rád zeleninu) a k tomu americké brambory, které mi chutnají daleko víc, než ty v Česku.

Po svačině začala fáze příprav na zavíračku, postupně jsme začali všechno uklízet a mýt. Všechno trvalo strašnou dobu, protože mi to dva moji kolegové, kteří zrovna měli službu, vysvětlovali a ukazovali. Vždycky se musí umýt myčka, kávovar, filtr u dřezu a další věci, které mi ale ještě neukázali.

Pracovní doba měla končit v 18:00, ale protože jsme díky mě byli pomalí, skončili jsme pár minut před půl sedmou. První pracovní den byl za mnou a čekali mě minimálně dva dny desetihodinových směn - na další dny jsem ještě svoje směny nevěděl.

Have a nice day
Gábnus

Nákupy

17. února 2017 v 18:26 | Gábnus
Ahoj,

dnešní článek věnuji nákupům a porovnání cen s Českou republikou. Prosím berte na vědomí, že se jedná o mé zkušenosti z týdenního pobytu, proto nemusí být všechny informace jednoznačně tak, jak o nich píši.

Začnu drogerií. Byl jsem si koupit prostředky do koupelny jako je šampon, gel na vlasy a podobně. Nevím, jestli mohu, ale hlavně nechci nikomu dělat reklamu, takže nebudu jmenovat. Našel jsem obchod v dříve uvedeném the Mall, kde jsou všechny tyto věci za 1 libru, v přepočtu tedy zhruba 32 korun. Oproti Česku si myslím, že je to docela velký rozdíl. Nejedná se přitom o nějaké neznačkové nebo špatné prostředky.

Na oblečení je tu úžasný obchod, kde je obrovský výběr pro muže, ženy i děti, za skvělou cenu. Pro porovnání, než jsem přiletěl do Londýna, kupoval jsem si v Česku obyčejné černé kalhoty. Zaplatil jsem 550 Kč. Tady jsem si koupil formální kalhoty a dvě bílé košile v přepočtu za 570 Kč. Pouze za kalhoty jsem zaplatil cca 320 Kč.

Omylem jsem zabloudil i na tržiště, o kterém jsem psal v minulém článku. I zde jsou ceny velice dobré. Nevím, jak je to s kvalitou, protože oblečení vlastním pouze pár dnů, ale obyčejná černá košile mě vyšla na 5 liber (160 Kč).

Horší už je to ale s jídlem. Určitě levněji vyjde připravovat si jídlo sám doma. Tady je můj obrovský nedostatek, jelikož z teplých jídel zvládnu maximálně smažená vajíčka. Ceny ve fast foodu se dají srovnat s českými cenami. V restauraci jsem ještě nebyl. Ovoce a zeleninu je pravděpodobně nejlepší kupovat také na tržišti. Je tu daleko větší výběr a lepší ceny než v klasických obchodech.

Poslední zmínka je o nájmu. Bohužel nemohu posloužit, jak je to s cenami elektřiny, vody a plynu, protože tady funguje jiný systém než v Česku. Systém, který jsem z velice rychlého, slovenského výkladu nepochopil. Ale ubytování je tu určitě o hodně dražší než v Česku. Já bydlím ve sdíleném domě se šesti dalšími lidmi. Jak už jsem psal, máme společnou kuchyň, jednu místnost a koupelnu. Já osobně mám pokoj pro dva, ve kterém bydlím sám. Pokoj pro jednoho pro mě nebyl k dispozici. A za toto ubytování platím 550 liber měsíčně. V přepočtu se jedná zhruba o 17 500 Kč. Za takovou cenu seženete v Česku úžasné bydlení. Musím podotknout, že se jedná o nejdražší typ pokoje. Single pokoje se pohybují od 360 do 440 liber.

Největší rozdíl, který dělá Londýn dražší než Česko, je ubytování. V ostatních věcech je Londýn výhodnější.

Have a nice day
Gábnus

Arsenal

17. února 2017 v 18:03 | Gábnus
Ahoj,

dneska jsem se vydal na stadion místního velkoklubu Arsenal Londýn. Tedy vydal jsem se na něj podívat zvenčí. V budoucnu, ale plánuji projít, jak jejich muzeum, tak stadion.

Ke stadionu vede určitě více cest. Můžete jet autem, autobusem nebo si udělat dlouhou procházku. Já jsem zvolil metro. I tady jsou dvě možnosti. Buď můžete vystoupit na zastávce Holloway road nebo jako já na stanici Arsenal. Po odchodu z prostorů metra jdete ulicí doprava a ta Vás zavede přímo ke stadionu. Stačí jít po chodníku a po pravé straně se nachází vchody ke stadionu, Já jsem šel až na konec ulice, kde se nachází The Danny Fiszman Bridge.

Po přechodu mostu se hned nachází Herbert Chapman Statue. Na stadionu jsou plakáty a zajímavě popsané příběhy. Na ploše vedle stadionu jsou různé plakáty s obrázky fotbalistů. Byl jsem lehce zklamaný, jelikož jsem nenašel plakát s fotkou Petra Čecha. Obcházel jsem stadion a našel jsem Thierry Henry Statue, Dennis Bergkamp Statue a Tony Adams Statue. Legendy ve zvláštních pozicích (fotky v galerii). Jenom normální procházka okolo stadionu mi zabrala zhruba čtvrt hodiny, takhle obrovský je Emirates Stadium.

Musím se přiznat. Na stadion Arsenálu jsem šel hlavně kvůli bratrovi, který je jejich obrovským fandou. Já sleduji spoustu sportů, ale fotbal mezi ně nepatří. Každopádně mě to celé natolik zaujalo, že mám v plánu, kromě prohlídky stadionu a muzea, být součástí nějakého zápasu. Pokud se mi to povede, určitě se můžete těšit na mé dojmy, názory a fotky.

Have a nice day
Gábnus

Práce

17. února 2017 v 17:59 | Gábnus
Ahoj,

našel jsem si práci. V tomto článku bych shrnul všechno, co jsem ohledně práce zatím prožil.

Hned druhý den po příletu jsem byl na pohovoru v jedné nejmenované belgické kavárně. Byl to skupinový pohovor. Na konci nám bylo řečeno, že se nám ozvou, kdy a kam máme přijít na zkušební směnu - mně se neozvali. Ve stejný den jsem se byl zapsat do agentury, která zajišťuje catering pro bohaté lidi. Jedná se o pěti hvězdičkové akce. Po více jak týdnu se konal trénink, kde nám bylo vše ukázáno - technika nošení více talířů, sklízení ze stolu, prostírání stolu, nalévání nápojů, servírování jídel a další podstatně věci. Jedná se o velice zajímavou práci, která bude mou druhou prací, jež budu provozovat ve svém volném čase.

V dalších dnech jsem byl na několika pohovorech, kde jsem většinou odevzdal své CV a tím to skončilo. Po týdnu jsem dostal kontakt na agenturu, která zprostředkovává housekeeping (uklízení hotelových pokojů). Zapsal jsem se tam a měl jsem od dalšího týdne začít. Toto rozhodnutí mi nepřipadalo správné. Do Anglie jsem přijel, abych si zlepšil angličtinu, a s nábytkem si asi nepopovídám, takže to nebyla ideální práce. Zároveň jsem v této agentuře dostal nabídku na dvoudenní brigádu - přestavování nábytku v hotelu, kterou jsem přijal, a bude to má první placená zkušenost v Londýně. Ten samý den jsem se dozvěděl o aplikaci, která je velice populární a po vlastní zkušenosti můžu říct - úžasná.

Jmenuje se Job Today. Zaměstnavatelé vkládají nabídky a vy po vyplnění svých informací pouze klikáte na "Aply" u nabídek, které se vám líbí. Odpověď musí přijít do 24 hodin. Já jsem takhle za večer zažádal o 17 pracovních pozic číšníka a doufal jsem, že někdo bude mít zájem. Dočkal jsem se prakticky okamžitě. Asi po 20 minutách (jednalo se o noční hodiny - přibližně půlnoc) jsem dostal odpověď z jednoho občerstvení. Omlouvám se, nevím jak lépe to popsat. Je to něco mezi restaurací a bufetem. Ráno jsem odepsal a domluvili jsme se, že hned za dvě hodiny přijdu na zkušební dvouhodinovou směnu.

Po příchodu se mě ujala jedna ze zaměstnankyň. Dostal jsem zástěru a první instrukce. Měl jsem uklízet stoly. Stolů je tam přibližně 30 a asi po deseti minutách mi tekl pot po čele. Občas se mě někdo na něco zeptal, bohužel buď jsem nerozuměl, nebo jsem nevěděl, protože jsem se tam vůbec nevyznal. Další na starost jsem dostal leštění příborů a nakonec jsem se dostal i k mytí nádobí. Víc jsem toho nestihl, protože ty dvě hodiny utekly neskutečně rychle. Na konci za mnou přišla manažerka. Řekla, že mám dobrou angličtinu a že si mě nechá. Domluvili jsme se na začátku v pondělí. Protože tři dny mezi zkušební směnou a pondělkem jsem měl plné. Kromě toho co jsem si už vyzkoušel, bych měl obsluhovat zákazníky, připravovat kávu, možná i pracovat u pokladny.

Asi jsem vynechal jednu zásadní informaci. Jedná se o restauraci/bufet v Childhood museum, kam si chodí děti hrát. Takže převážná většina zákazníků jsou rodiče s malými dětmi. Malými dětmi myslím děti zhruba do 10 let.

Pracovní doba je podle mě naprosto skvělá. Otevírací doba je od 10 do 17 hodin od pondělí do neděle. Já bych tam byl někdy 4 hodiny někdy celou dobu. Dojíždění mám maličko delší, cesta mi trvá přibližně 45 minut. Nejlepší na tom asi je oblečení. Všude, kde jsem byl, chtěli, abych nosil formální kalhoty, formální černé, kožené boty s tkaničkami, černou nebo bílou košili. Tady jsem žádné instrukce nedostal. Jediná připomínka byla k řetízku, který nesmí být vidět. Musím ho sundavat nebo si zapnout košili až ke krku. Koukal jsem tedy na oblečení ostatních. Boty se pravděpodobně vůbec neřeší. Kalhoty a vršek byly většinou černé, ale nic formálního.

Jak bych tuto zprávu jen zakončil. Ano, už vím. Jsem naprosto spokojený a doufám, že bude spokojenost i u mých nadřízených a kolegu s mými výkony.

Have a nice day
Gábnus

Okolí

12. února 2017 v 0:26 | Gábnus
Ahoj,

v předchozím článku jsem psal, že bydlím zhruba 10 minut chůze od metra a popisoval jsem dům, ve kterém bydlím. Dnes přišla řada na okolí.

Bydlím ve čtvrti Walthamstow. Název ulice není důležitý, ale vězte, že v této ulici je spousta domů a téměř žádný provoz, takže je tu naprostý klid. Tedy alespoň z části od silnice. Za domem se nachází koleje, kde projíždějící vlaky nevydávají zrovna líbezné zvuky.

Co se týče obchodů, nemohu si stěžovat. Cestou na metro procházím kolem spousty užitečných obchodů, včetně prodejny rakví. Hned vedle metra se nachází the Mall, obchodní centrum, kde se kromě obchodů nachází také stánky rychlého občerstvení a jedna restaurace. Když projdete halou, vyjdete na ulici plnou pouličních stánků. Bez přehánění tu můžete sehnat snad cokoliv.

Na nedostatek obchodů si tedy určitě stěžovat nemohu. Stejně tak je to s holičstvím a různými kavárnami, které jsou snad na každém rohu.

Je tu opravdu vše - prádelny, čistírny, bary, restaurace, fast foody, internetové kavárny. Vše, na co si jen vzpomenete je v dosahu deseti minut chůze z mého bydliště.

Na okolí si tedy určitě stěžovat nemohu.

Have a nice day
Gábnus

Kam dál